Google+ Deník Networkera: Jak vypadal můj začátek?

sobota 22. listopadu 2014

Jak vypadal můj začátek?

Zamyslel jsem se nad tím, že mám Deník Networkera, ale nikdy jsem nikde nepopsal, jak jsem se
vlastně k Networkingu dostal. V dnešním příspěvku se ale vrátím ještě více do historie.

Od malička mě bavilo sedět s našimi v obýváku, když tam byl nějaký pojišťovák, měl jsem více otázek, než oni. Bavilo mě sledovat předváděčku vysavače Kobold od Vorwerku, nebo jejich Thermomixu a stejně tak mě jednou bavila i ukázka čistícího a úklidového systému Rainbow.

Když u nás byla ukázka Rainbow, už jsem byl plnoletý a měl jsem cca 2 měsíce do maturity.

Po celé ukázce, která mne velice oslovila - a mít v tu chvíli peníze, tak jsem RB hned koupil - následovala otázka: "Jelikož se naše společnost neustále rozvíjí, víte o někom, kdo by si chtěl přivydělat?"

Naši řekli jednoznačně "Ne" a já tam tak seděl a přemýšlel jsem, jestli jsem se nepřeslechl... A co já??? Jak už to tak bývá, nemlčel jsem, ozval jsem se, domluvili jsme se, kdy si zajedu popovídat s ředitelem a měl jsem domluvenou brigádu ke škole a k novinařině, kterou jsem v tu dobu dělal.



Ukázku jsem se naučil v rekordním čase a začal jsem jezdit po prvních ukázkách - tenkrát jsem si ještě půjčoval tátovo služební auto. Nebylo to nic jednoduchého, vše to skloubit.

Můj první prodej přišel až na dvanácté ukázce. Říkali mi, abych to nevzdával, že se to zlomí... A měli pravdu. Zlomilo se to, protože má dvanáctá ukázka byla v neděli od 10 hod. dopoledne, ten den jsem měl ještě třináctou od šestnácti hodin a ano, také prodej.

Můj první prodejní den a hned double.

Jenže momentum nekončilo, čtrnáctá a šestnáctá ukázka byly také prodeje, a tak přesto, že jsem měl ještě před maturitou, už jsem měl jasno, čím se budu živit a že novinařina, o které jsem si myslel, že je tou správnou prací pro mě, to asi nebude.

Prodej Rainbow a celkově vzdělávací i kariérní systém, práce s lidmi, to všechno mi dalo obrovsky pevné základy do mého života a já jsem za to moc vděčný.

Vše je přesně tak, jak má být.

Dnes nemám problém s oslovením lidí, s telefonováním, s prodejem čehokoliv. Má velmi dobrá kamarádka je vždy absolutně vyřízená z toho, když se mnou mluví - vždy mi říká... Přestaň prodávat :-D

Pro mě není "Obchoďák" jen profese... Pro mě je to určitý životní styl... Když se jako obchoďák naučím formulovat otázky tak, abych na ně slyšel odpovědi, které chci, tak to prostě automaticky dělám i v osobním životě...

Vím, že jsem dobrý obchodník, mám to v krvi, ale také vím, že jsem nikdy nikomu neprodal nic tak,
že bych měl poté chodit kanály a bát se, že ho potkám. Naopak, věřím, že moji zákazníci jsou spokojeni a rádi si se mnou vypijí kávu, i když jim zrovna nic prodávat nejdu.

Za to vděčím hlavně svým začátkům u Rainbow a mimochodem - na ten přístroj nedám dopustit. Nikomu se ještě nepovedlo mě uargumentovat, tak s tím v komentářích nemusíte ani začínat :) Je to prostě větová špička a kdyby stál o sto tisíc víc, tak si ho koupím také. A nejen já, ale 99,9% lidí, kteří ho mají.

O tom, kam mě vítr zavál po Rainbow - a proč jsem tam skončil - zase příště...

Teď už zase hurá využívat své prodejní dovednosti v oblasti network marketingu. Prodej je jeho celkem velká součást :)

Omlouvám se, Prosím odpusť mi, Miluji Tě, Děkuji Ti.

Žádné komentáře:

Okomentovat